Nacházíte se v Láskyplné laboratoři osobního odzbrojení, jsme tu nanečisto. Máte před sebou papír, barvy a vodu a tady na obrázku je kus vašeho příběhu. Štětcem zastavený v neustálém letu, nechá se dobře prohlédnout. Obrázek nemusí být povedený, hlavně, že je tady a že přináší zprávu. Malujeme a povídáme si a nabíráme při tom sílu.
O důležitosti společenství a že život je výzva
Morgan Scott Peck (1936 - 2005) byl americký psychiatr, vysokoškolský učitel a spisovatel. Jeho kniha Nevyšlapanou cestou (česky Argo, 2002) byla přeložena do dvaceti jazyků a prodalo se jí přes 10 milionů kusů. Úvodní slova první kapitoly „Život je těžký. To je velká pravda, jedna z největších pravd. Když ji takto pochopíme, přestane nás znepokojovat.“ byla mnohokrát citována a stala se psychologickou definicí.
Peck postupně opustil psychoterapii, jeho práce směřovala k vytváření společenství. Výsledek své celoživotní cesty nám předložil na stránkách knihy V jiném rytmu (česky Portál, 2012), jejíž úvodní věta odkazuje na motivaci k jeho práci. Peck píše, že: „Svět lze zachránit jedině ve společenství a skrze společenství. Nic není důležitější.“ A pokračuje: „Přesto je téměř nemožné společenství smysluplně popsat někomu, kdo je nikdy nezažil - a většina z nás s opravdovým společenstvím žádnou zkušenost nemá. Je to jako byste chtěli popsat chuť artyčoků někomu, kdo je nikdy nejedl.“
Vztahy nanečisto
Laboratoř osobního odzbrojení je Peckova metafora pro společenství. Je to místo, kde se dá bezpečně experimentovat s novými způsoby, jakými se my lidé vzahujeme k druhým lidem. Bez rizika, že poničíme své životně důležité vztahy, se v kruhu pokoušíme získat svou zdravou sílu a odložit rezavé zbraně. Můžeme zkoušet, co by se stalo, kdybychom pro tentokrát neunikli prostřednictvím nadměrného intelektualizování, nepoužili sarkasmus a ironii, kdybychom odložili svou závislost a předsudky, ponižování a vyvyšování, agresivitu a manipulaci, své pedantství a nedůvěru, své vychloubání, výhrůžné postoje a tajnůstkaření.
Kruh naše experimenty, naše snažení o zranitelnost, vydrží. A to je láska.
Kruh umožňuje zkušenost a moudrost
„Experiment slouží k tomu, aby poskytl novou zkušenost, z níž můžeme extrahovat novou moudrost,“ píše Scott Peck a sděluje, že „je to tak mocný osobní zážitek, že se může stát hnacím momentem mírového úsilí ve světovém měřítku.“ Nic menšího.
Každá skupina, která chce dosáhnout stavu komunity v tom nejhlubším slova smyslu, musí projít cestou, která zahrnuje čtyři úrovně: "pseudokomunitu", kde panuje slušnost, "chaos", kde emocionální kostlivci vylézají ze skříní, „prázdnotu", která je časem ztišení a usebrání a konečně "opravdové společenství", vyznačující se jak ryzí upřímností, tak vzájemnou starostlivostí.
Papír, barvy a voda
Artekruhy jsou výjimečná laboratoř. Nespoléháme se na samotné mluvení, na slovní sdělení. Používáme barvy a vodu a vytváříme obrázky, které jsou záznamem naší zkušenosti, symbolickým prostředím, ve kterém se zpřehledňují naše vztahy. Povzbuzujeme se navzájem k odvaze experimentovat a přitom zachovávat srozumitelnost artefaktu. Dáváme objekty na obrázku do vzájemných souvislostí, používáme zobrazení z profilu (tedy vztahové), pokoušíme se o zdání prostoru. Netleskáme dokonalosti a kráse, ale chuti to stále znovu zkoušet.
Prostřednictvím naslouchání a laskavého zaujetí zvyšujeme svou citlivost a vnímavost vůči skupině. Budete tu rádi, každá společná chvíle vám bude vzácná, a když odejdete domů, budete na kruh často myslet a budete se do něj chtít co nejdřív vrátit.
Vyprávíme si tady o obrázcích. Kdo ale ví, jak se s nimi doopravdy pracuje? Ukážeme si to hned v příštím článku; vydáme se do obrazu Před kostelem v noční košili, kde se trochu malovalo a taky trochu lepilo.