Ava | Rodinná poradna - když rodina stůně

Rodina je živý organismus, který sám sebe utváří. Má svůj vlastní jazyk a jedinečný způsob fungování. Nikdo jiný rodině nerozumí lépe, než její vlastní členové. Když se nedaří jednomu členu rodiny, nedaří se celé rodině.

Věřte, že má pro Vás smysl hledat uzdravení společně.

Kdo jsou klienti Vaší poradny?

Poradnu nejčastěji navštěvují rodiny s dětmi všeho věku, od miminek až po adolescenty. Chodí k nám i dospělí lidé, kterým se zatím nepodařilo úspěšně dokončit separaci od své původní rodiny, mají pocit dluhu nebo jiné nevyslovené pocity vůči svým rodičům i vůči sobě.
Co když chce nebo může přijít jenom část naší rodiny?

Pracujeme s těmi členy rodiny, kteří mohou nebo jsou ochotní přijít: s maminkou, tatínkem, prarodiči, nevlastními rodiči, sourozenci, novými partnery. Často se stává, že ti, kdo se původně zdráhali přijít, přidávají se v průběhu terapie. Společné setkání většinou proběhne nad očekávání dobře a je velkým posunem v terapii.
Jak dlouho bude terapie trvat?

U nadaných rodin často stačí jedno setkání: rodina se přichází poradit, popovídat si, ale vlastně sama dobře ví, v čem je dobré přidat, v čem ubrat. Jiné rodiny potřebují více času - na nikoho netlačíme, letité stereotypy se nezmění mávnutím proutku. Obvyklé jsou terapie s četností osm až dvanáct návštěv.
Jak často k Vám budeme muset chodit?

Obvykle objednáváme rodiny v intervalu 2 - 6 týdnů. To podstatné, tedy uzdravování, se totiž odehrává mezi sezeními, kdy si rodina v domácím prostředí "zkouší" nové způsoby.
O čem budeme mluvit?

Budeme si povídat, jako bychom se sešli v cukrárně. Někdy se dokonce zdá, že jen tak společensky konverzujeme a nic podstatného se neděje. Povídáme si o tom, co kdo rád dělá, kde kdo rád doma sedává, o domácích zvířatech, kolik kdo má volného času, mluvíme o společných rodinných výletech nebo o plánech na léto. Rodinný terapeut si všímá, jak se k sobě členové rodiny vztahují, komu se čeho nedostává, co v rodině přebývá, jaký je společný rodinný jazyk. Povídáme si také o historii rodiny i celého rodu, o tom, jaké příběhy se v něm předávají.
Jaké terapeutické nástroje používáte?

Nejčastěji si jen tak obyčejně povídáme, naším nespolehlivějším nástrojem je důvěra a ochota ke sdílení. Těch se nám dostává, když se podaří vytvořit příjemná a nehodnotící atmosféra. Terapeut klade tzv. otevřené, uzavřené a cirkulární otázky - jejich pomocí se vztahuje k rodinným vztahům. Na prvním nebo druhém sezení si často pro přehlednost malujeme rodinné schéma - posloupnost jednotlivých rodin rodu (sociálních děloh), kam až paměť sahá. Malujeme si kolečka a čtverečky, ženy a muže, něco jako strom rodokmenu. Terapeut Vás může požádat o sestavení jednoduchého obrazu Vaší rodiny - nabídne Vám k tomu svou sbírku kamínků. Výborným pomocníkem bývají některé prvky z arteterapie - v ordinaci máme k dispozici pastelky. Obrázek usnadňuje komunikaci, když slova jsou příliš obtížná.
Měli bychom se na sezení nějak připravit?

V některém z úvodních sezení společně vytvoříme tzv. schéma rodiny - rodovou posloupnost: je docela užitečné, když před návštěvou poradny zavzpomínáte na příběhy, které se ve Vašem rodě tradují, například kdo měl jaké řemeslo, kdo se nevrátil z války, jak se ve Vašem rodě daří ženám a jak se daří mužům, kdo se vydal do světa a kdo naopak nikdy neopustil rodnou vesnici, kdo jak churavěl a tak podobně. Můžete se také zamyslet nad tím, jak se symtomy Vaší rodiny vyvíjely v čase, kdy bylo jaké stonání, operace, lázně, kdy stonání ustoupilo a kdy se naopak zhoršilo nebo proměnilo.
Jak bude vypadat první setkání?

Cílem prvního setkání je se vzájemně alespoň trochu poznat. Vy si prohlédnete terapeuta, zjistíte, jestli s Vámi ladí a také naopak, terapeut se bude chtít vyladit na Vás. První setkání nejvíce ze všeho připomíná společenskou konverzaci. Budeme si povídat o tom, kde žijete, kolik Vás doma je, jestli máte domácí zvířata, co kdo z Vás rád dělá a co rádi děláte společně. Je dobré, když se co nejdříve podaří formulovat, co rodina potřebuje a zjistit, jestli jste u nás správně. Pak se domluvíme na dalším postupu.
Co když jsou témata, o kterých nechci mluvit před dětmi?"

Je docela obvyklé, že některých sezení se účastní jen sami dospělí. Pravděpodobně tedy budete mít dost příležitostí pohovořit o záležitostech, o kterých Vám není příjemné mluvit v přítomnosti dětí.
Bojím se, že budu ten špatný - neumím se sám sebe zastat."

Takové obavy jsou docela obvyklé. V rodinné terapii však nejde o to najít černou ovci, viníka, který za všechno může a musí se polepšit. Terapeut se nevztahuje k jednotlivým členům rodiny, ale k jejich vzájemným vztahům. To je to, co ho zajímá. Za všech okolností se společně s rodinou pokouší najít takový způsob fungování, se kterým by se mohli ztotožnit všichni její členové. Rodinný terapeut vždy straní všem. Na druhou stranu bez práce nejsou koláče. Příznivou okolností terapie je fakt, že příslušníci rodiny jsou ochotní pojmenovat své potřeby, mají vůli hledat společné zdroje a jsou připraveni své postoje a zažité stereotypy postupně proměňovat.
Jaké informace budete potřebovat?

Budeme si povídat o tom, jak se daří Vaší rodině. Hodí se nám chronologický přehled významných událostí, např. nástup do školky, do školy, do důchodu, rok, ve kterém se uskutečnil sňatek, rozvod, stěhování. Někdy nám k pochopení příběhu rodiny pomohou i zdánlivé maličkosti. Bude nás zajímat, jak se vyvíjí zdraví rodiny, tj. kdy se nemoc zlepšuje, kdy se zhoršuje a jak se proměňuje v čase.
Čeho se nejčastěji týkají doporučení, která od Vás rodina může dostat?"

Každá rodina je živým systémem, který prochází vývojem, jinak to ani není možné. Naše doporučení obvykle souvisí s vývojovou fází, ve které se rodina právě nachází, event. s fázemi, kterými prošla s vývojovým dluhem. (Více zde.) Bývá potřeba, aby dítě přechodně trávilo více času s jedním nebo druhým rodičem: někdy jde o hledání společné záliby, uvolnění jednoho rodiče z některých povinností a dočasné nebo trvalé převzetí dotčených kompetencí druhým rodičem (např. kolem ranního vstávání, přípravy dítěte do školy, péče o sourozence) apod. Je také dobré, aby dítě vědělo, kde má svou postel. Zní to úsměvně, ale v proměňující se podobě současné rodiny to zdaleka není jednoznačný fakt.
Jsme velmi nedokonalá rodina. Má vůbec cenu se snažit o změnu?

Rodina jako fenomén má svou jasně danou anatomii a probíhají v ní fyziologické procesy, tedy děje, které podporují a podmiňují život rodiny jako celku a také prospívání jejích jednotlivých členů. Dokonalá rodina má dokonalou anatomii a vyvíjí se v souladu s přirozeným řádem věcí. Rodina, která je zasažena vývojovými dluhy, které se předávají z generace na generaci a v průběhu času se zlepšují nebo zhoršují, vychází ze svých možností - zdravé anatomii a fyziologii se snaží přiblížit. Děje se tak vyjednáváním o vzájemných vztazích, při kterém se hledá to nejlepší možné řešení. Hledání nejlepšího řešení ze všech možných rozhodně má cenu! Je dobré vědět, co ke komu a kdo kam v rodině patří, už to samotné vědomí zmůže mnohé. Někdy rodina s překvapením a úlevou objeví nové způsoby zacházení se zdánlivě daným stavem věcí.
Moje původní rodina by bývala potřebovala rodinnou terapii, ale už je pozdě. Co pro sebe mohu udělat?"

Způsob, jakým nahlížíte sám na sebe, a možná i některé způsoby chování jste si pravděpodobně přenesl do Vaší současné rodiny. Své potřeby můžete nahlédnout a vývojové dluhy do jisté míry vyrovnat skrze svůj současný rodinný systém. Můžete se objednat na sezení rodinné terapie se svou současnou rodinou nebo přijít sám. Určitě bude o čem si povídat. Významným pokrokem může být nový způsob uvažování, který si můžete osvojit mimo jiné v knihách zaměřených na práci s nemocí v kontextu rodinného systému. (Doporučujeme tituly MUDr. Chvály a PhDr. Trapkové, event. Wilfrieda Nellese.) Další možností je účast v sebezkušenostní skupině. Vztahy s jejími účastníky se vyvíjí od zdvořilé slušnosti ke schopnosti živého sebesdílení. Mohou projektivně zobrazovat nastavení vztahů ve Vaší původní rodině. Individuální terapie může být náročným, úlevným i radostným krokem k vlastní autenticitě a individuaci, včetně narovnání rodinných vývojových dluhů.
Musíme mít doporučení od lékaře?

Doporučení od lékaře není potřeba.
Pokud budu chtít, je možná spolupráce s lékařem?"

Spolupráce s lékařem není nutná, ale je užitečná. Nebudeme si vyměňovat zdravotní dokumentaci, ale pokud budete chtít, můžeme s Vaším lékařem konzultovat zdravotní stav Vaší rodiny. Bez Vašeho výslovného souhlasu se však s Vaším lékařem nespojíme.
Mohu se spolehnout na Vaši diskrétnost?

Rodinné poradenství a terapie podléhá etickým zásadám psychoterapie a je důvěrné.
Informujete o naší návštěvě lékaře nebo školu?

Je možné konzultovat potřeby rodiny s lékařem nebo školou. Děje se tak však jen na výslovnou (písemnou) žádost nebo s výslovným (písemným) souhlasem rodiny. Bez Vašeho společného písemného vyjádření není možné konzultovat Vaše záležitosti se třetí stranou.
Hradí Vaše služby pojišťovna?

Poradenské a terapeutické služby našeho pracoviště nejsou hrazeny z veřejných prostředků. Jsou hrazeny přímou platbou v hotovosti nebo převodem na bankovní účet. Informace o cenách najdete v oddílu "Ceník".

Chronické stonání v kontextu rodiny

Rodinné poradenství - základní principy

Když stůně jeden člen rodiny, stůně celá rodina.

Rodina se chová jako živý organismus, který na psychosociální úrovni opakuje zákonitosti známé z vývoje plodu v těle matky. O rodině hovoříme jako o sociální děloze.

Rodina má jasně danou anatomii: pro zdraví rodiny je důležité, aby bylo jejím členům jasné, kdo patří dovnitř a kdo přichází zvenčí a kde má kdo své místo. Existují zde vztahy vrozené (pokrevní nerozpojitelná pouta, vzniká úzkost z jejich nenaplnění) a vztahy získané (vznikají seznámením, otevírají uzavřený systém).

Dítě se rodí z vlastní matky a vlastního otce (z jednoho určitého vajíčka a z jedné určité spermie). Narozením dítěte se nerozpojitelným poutem propojí nejen dva rodiče, ale také celé jejich dva rody, jejichž kořeny sahají v mnoha generacích hluboko do minulosti.

Dítě se rodí z matky ven; v rodině psychosociálně dospívá a rodí se do světa - tedy z těla rodiny ven, nikdy naopak.

Rodina se přirozeně vyvíjí. Pokud vývoj stagnuje, může systém vytvořit symtom, jenž je artefaktem, kolem kterého se rodina organizuje.

Stagnující rodina tvoří choroby. Jakmile se její život rozproudí, otevírají se sebeúzdravné zdroje a samočistící schopnosti, imunita členů rodiny se zlepšuje a nemoci odeznívají. Rodinný terapeut pomáhá rodině otevírat zdroje a mobilizovat její vlastní síly. Zdravá rodina své dluhy nepopírá ani se jim nevyhýbá.

Zatímco individuální psychoterapeut se přidává k vnitřní realitě jednoho dítěte nebo jednoho dospělého, rodinný terapeut se setkává se všemi členy rodiny, kteří mají o spolupráci zájem a zaměřuje se na vztahy v rodině, jejichž kvalita souvisí s prožíváním a emocemi pacienta. Intervenuje ve prospěch všech členů rodiny, tj. nestraní nikomu z nich. Zpravidla se ulevuje všem, ozdravuje více členů rodiny najednou. Děje se tak proto, že všichni jsou ochotni k vnitřní psychické práci a osobním změnám.

Rodinný terapeut je akcelerátorem, v nebezpečných situacích brzdou, strážcem bezpečí celého procesu, snižuje pravděpodobnost zbytečných zranění, ke kterým při vyjednávání může docházet. Vztahuje se ke vztahům, zprostředkovává přátelské prostředí, cítí celek, poskytuje čas a místo pro společná setkání.

Příklady symtomů, které mohou být vyjádřením stagnace vývoje rodinného systému

nespecifické bolesti hlavy, břicha či zad, migrény, noční pomočování, opakované angíny, poruchy příjmu potravy, obezita, alergie, astma, poruchy spánku, funkční obrny, záněty středouší, psychogenní poruchy sluchu, disfunkce štítné žlázy, urogynekologické poruchy, poruchy trávicího ústrojí, úzkostná neuróza,
melancholie, hyperaktivita

Doporučená literatura a texty:

Trapková L., Chvála V.: Rodinná terapie psychosomatických poruch, Portál 2004 a 2017

Chvála V., Trapková L.: Rodinná terapie a teorie jin-jangu, Portál 2008

Poněšický J., Psychosomatika pro lékaře, psychoterapeuty i laiky, Triton 2014

Tress, W., Krusse J., Ott J., Základní psychosomatická péče, Portál 2008

Psychosom - časopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medicínu (odkaz zde)

Chvála V., Trapková L. Jak pracuje rodinný terapeut u poruch příjmu potravy? - časopis Psychiatrie pro praxi 2014 (pdf)

Související články v blogu:

Tělo za nic nemůže (odkaz zde)

Martin Apoštol hledá na dně (odkaz zde)