psychoterapie a poradenství
Čas jen pro vás.
Přijďte si promluvit
"Jestliže nám někdo dokáže dobře naslouchat, klade správné otázky podložené zájmem, pak nás naplňuje pocit kompetence. Tehdy jsme přesvědčení, že se dokážeme srozumitelně vyjadřovat a dostavuje se pocit identity i dobrý pocit vlastní hodnoty."
— Verena Kast
Nabízím psychoterapeutickou podporu pro ty, kteří hledají pomoc při překonávání potíží spojených s psychosomatikou, vztahovými problémy, úzkostí, poruchami nálad, nízkým sebevědomí, krizí středního věku či jinými obtížemi. V terapeutickém procesu vám budu nápomocná při hledání hlubšího smyslu a lepší orientace v životě.
První setkání je vždy o seznámení – probereme vaše aktuální potíže, důvody, proč jste se rozhodli vyhledat pomoc, a společně si vyjasníme, co by mělo být cílem naší spolupráce. Když nebudete vědět, jak začít, pomůžu Vám. Po prvním sezení budete mít jasnější představu o dalším postupu, a pokud se rozhodnete pokračovat, domluvíme pravidelné schůzky podle vašich potřeb a možností.
Terapie je proces, který se vyvíjí postupně a přizpůsobuje se vám. Hlavním nástrojem změny je vztah založený na respektu, důvěře a otevřenosti.
Budeme se opírat o rozhovor, uvedu vás do všímavého prožívání tělesných pocitů, seznámím vás se základy teorie citové vazby a jádrových přesvědčení a pokud budete chtít, můžete pro sebe využít arteterapii.
Těším se na setkání a spolupráci.
O naší nanejvýš krásné noční verzi
"Během dne sloužíme ostatním. V noci se vracíme k důležitější povinnosti: k sobě. Noc je vyvážením požadavků, které na nás klade komunita. Můžu být zubař nebo učitel matematiky, ale dlouho předtím, než se to stalo, a ještě dnes, když si najdu cestu sám k sobě, jsem jednoduše bezejmenné nekonečné vědomí, daleko obsáhlejší neukotvená postava s nekonečnými možnostmi a vzácnými, znepokojujícími, rozporuplnými, podivnými, vizionářskými vhledy.
To, co mě v noci napadá, by znělo divně mojí matce, mému kamarádovi, šéfovi, mému dítěti. Tito lidé potřebují, abychom pro ně byli něčím konkrétním. Nemůžou tolerovat všechny naše možnosti a z dobrých důvodů. Nechceme je zklamat; mají právo mít prospěch z naší předvídatelnosti. Ale jejich očekávání nás tvarují, utvářejí, kdo jsme, a škrtí naše jiné důležité stránky.
Ovšem v noci s otevřeným oknem a čistou oblohou nad námi, jsme to jen my a vesmír. A na chvilku můžeme pocítit trochu ze své bezmeznosti.
Nejenže trpíme, když netrávíme dost času se svými pravými hlubokými já. Trpíme taky proto, že jsme vystaveni pouze denním verzím ostatních lidí.
Musíme mít na vědomí daleko více podobizen – jací lidé jsou, když jsou sami, když padne tma, a jejich hlavy jsou plné divných (ale tolik normálních) myšlenek. Ve dvě ráno si ředitel firmy myslí, že jeho firma je úplně zbytečná, a i přesto zůstává dobrým ředitelem. Matka přemýšlí o tom, že by opustila svoje manželství a rodinu – ale přesto zůstane a nikdo to nemusí vědět. Úspěšný spisovatel si přeje, aby nikdy nezačal psát, protože všechno, co vyplodil, je žalostné. A přesto dál zkoumá život a utěšuje lidi slovem.
Potřebujeme vědět, že lidé, kteří jsou kvalifikovaní, schopní a slušní budou mít také (v soukromí noci) myšlenky, které jsou hluboce v rozporu s tím, jaké si je představujeme. A není to znepokojivé. Je to úleva, že ve svém vysilujícím pocitu izolace a soukromého šílenství ve skutečnosti vůbec nejsme sami.“
TheBookOfLife.org
Perspectives on Insomnia