Sedíme v kruhu, povídáme si a malujeme. Témata k malování volíme tak, aby se dotýkala lidské životní zkušenosti; tak jak dokážeme, zachycujeme své představy o mytologických příbězích, pohádkách a pranostikách. Obrázky jsou projektivním materiálem, který symbolickým způsobem popisuje náš příběh. S jejich pomocí si vyprávíme o svém propojení se světem, očišťujeme ho a oživujeme. V průběhu několika setkání se obvykle vytvoří tzv. bezpečný prostor, který je sám o sobě léčivý. Naprostá většina účastníků Artekruhu neumí malovat a tak se skoro nikomu nechce s kůží na trh (ukázat svůj obrázek), avšak už zakrátko se obavy rozplynou. Odměnou za odvahu je pak přijetí ostatními na úrovni, kterou samo mluvení nemůže  zprostředkovat. O způsobu, jakým s obrázky pracujeme, si můžete přečíst v článcích v našem blogu.  

​

V úvodním kurzu si zvykáme na práci se štětcem, na bytí v kruhu, na to, že obrázky mohou přinášet sdělení. Malujeme tzv. malá a velká témata, která nás postupně propojí. Pomalu začínáme mluvit obrázkovým jazykem. Jsme na začátku a každá nově nabytá výtvarná maličkost je velkým objevem. V navazujících tělech se pak prostřednictvím zadaných témat věnujeme vztahům, tělu, rodičům, rodičovství, později také pracuje se základními archetypy. 

 

Skupiny jsou uzavřené, to znamená, že od prvního setkání do kruhu nikdo další nepřibyde. Vídáme se pravidelně jednou za dva týdny. Malujeme společně v ateliéru a také každý zvlášť doma. Prosím, počítejte s tím, že někdy se práce v kruhu může protáhnout a skončíme později, než jsme měli v úmyslu.

​

Vydáte-li se s námi na cestu, půjdete k sobě.

​